14. května 2018 Sexuální život rysů v Novohradských horách je úplná Sodoma Gomora! Nejenže tam rysice Jiskra dlouhodobě žije na hromádce (nebo spíš na skalce :-) se svým bratrem Luďkem, její dcery z roku 2016 Svit a Bouře nikam neodešly a zůstaly v Novohradkách celou minulou i letošní říji. To je zcela proti pravidlům rysího pořádku. Rysí dcery i synové vždy odcházejí před dosažením pohlavní dospělosti do nového území, aby se nepářili se svými rodiči. Z Jiskřiných koťat z roku 16 ale odešel jen Blesk, který teď žije někde u Freistadtu. Aspoň, že ten měl rozum, a nehodlá se účastnit krvesmilstva. Takže teď máme v Novohradkách bratra, sestru, její koťata, jejich koťata…a všichni smilní dohromady. Bratr se sestrou, neteř se strýcem, bratranec a sestřenice… Z biologického hlediska kuriózní situace, v odborné literatuře neznámá, z ochranářského hlediska možná genetická tragédie vzhledem k příbuznosti všech zvířat. Co z toho bude nevíme, ale jedno je jasné: takhle to dál nejde, někdo musí z kola ven.
Rys Luděk, král Novohradských hor
26. dubna 2018 Michellinu rysímu kotěti B700 budou za měsíc dva roky, což znamená, že už bude oficiálně dospělé. Nezávisle na matce se pohybuje už od jednoho roku, ale teď už je ve věku, že by mohlo i založit rodinu. Máme radost, že se mu daří dobře - dospělosti se u nás dožije jen zhruba polovina rysích koťat. Nebezpečím pro ně mohou být běžné i vzácné nemoci, různá zranění, pytláci nebo auta. Ano, máme radost, že nám kotě na Prachaticku vydrželo tak dlouho. Jen aby nám vydržela i ta fotopast. Video kotěte.
13. září 2017 Jiskřina tři koťata z roku 2016 se úspěšně osamostatnila! Nejsou to už malí prcci, kteří následují mamku všude, kam se hne, ale puberťáci, kteří se pohybují po lese na vlastní triko. Co je na tom tak zvláštního? Že by se jednoho roku života dožila všechna koťata je u rysů velice vzácné. První rok je vždy rizikový, kotě může mít nehodu, onemocní… Průměrná velikost vrhu je u rysů v této oblasti 2-2.4 kotěte, zhruba 40% jich ale nepřežije první rok života. Jiskra je proto velice úspěšná matka. Vezmeme-li v úvahu, že se jedná o mladou rysici, narozenou v roce 2014, a Blesk, Bouře a Svit byla její první koťata, můžeme jí jen gratulovat. Pěkné video odrostlých koťat si můžete prohlédnout zde. Fotogalerii "Jak šel čas s Jiskřinou rysí rodinkou" pak zde
1. července 2017 Zahájili jsme projekt 3Lynx! Spolu s 11 partnery z 5 evropských zemí chceme společně s lesáky a myslivci sledovat a chránit ohroženého rysa ostrovida, konkrétně jeho Česko-bavorsko-rakouskou, Alpskou a Dinárskou populaci. Doufáme, že spolupráce mnoha zkušených odborníků přinese nové nápady a poznatky, jak zatočit s problémem pytláctví a efektivněji chránit naše malé rysí populace. Co to znamená pro vás? Těšit se můžete na nové rysí příběhy tentokrát ze širší oblasti Pošumaví - od Novohradských hor až po Slavkovský les - a celou řadu nových fotografií na naší rysí mapě. Více o projektu 3Lynx se dozvíte zde.
30. listopadu 2016 Rysí příběhy: V srpnu jsme vyzvali vás, naše fanoušky, ať dáte fotopast do lesa a vyfotíte nám rysa. No a Karel Krejčí to udělal. Dal fotopast do lesa a k obrovskému překvapení a radosti nás všech nám hned za pár dní poslal první fotku rysa! Z úplně nové oblasti jižně od Volyně! Z nekvalitní černobílé fotky se sice nedalo poznat nic víc, než že se jedná o rysa, ale i tak to Karla nadchlo, v okolí našel další pěkná "rysí místa", nainstaloval další (a mnohem lepší) fotopasti a trpělivě čekal...Rys se nakonec vrátil teď v listopadu, a natočil docela pěkné video, o které se s vámi dnes podělíme na https://www.facebook.com/AlkaWildlife Jedná se o nového jedince, kterého zatím neznáme a jsme moc zvědaví, co o něm ještě zjistíme:-) Inspiroval vás tento příběh? Tak pokud máte rádi přírodu nejen na Facebooku a chcete zažít trochu toho lesního dobrodružství, můžeme to spolu zkusit. Možná, že i ve vašem lese žije rys.
"Rysí příběhy vychází s grantovou podporou Ministerstva životního prostředí. Materiál nemusí vyjadřovat stanoviska Ministerstva životního prostředí."
"Projekt probíhá ve spolupráci s Beleco z. s."
16. listopadu 2016 Rysí příběhy: To si takhle člověk po ránu udělá kafe, přečte si zprávy a dostane šok☺ Z fotky tam na nás kouká rys Jan! Náš rys B279 Jan z Novohradských hor. Jaro 2016 strávil v Novohradkách s kočkou Jiskrou, která má teď (podle nás nejspíš Janova) koťata. Jenže teď je Jan evidentně v Blanském lese. Jeho pohyblivost je tedy obdivuhodná! Jan se narodil na jaře 2014 ve východní části národního parku Bavorský les, jako jedno ze dvou koťat rysice Silvy. Se svou rodinou strávil první rok života, a poté si odešel hledat nové teritorium. Na podzim 2015 byl zaznamenán na rakouské straně nedaleko Freistadtu, kde se mu ale asi moc nelíbilo a tak se přesunul dál na východ. Od ledna 2016 se pohyboval v Novohradských horách. Strávil tam období říje (poslední záznam máme z konce března), a teď se Jan, podle tohoto článku, objevil v Blanském lese. Situace v Novohradských horách zůstává také zajímavá. Po odchodu Jana tu zbyl rys Luděk a dvě kočky, Jiskra a Norah, což by bylo u rysů normální uspořádání (většinou má dospělý kocour v teritoriu 2-3 kočky). Jenže Jiskra je Luďkova sestra, navíc asi s Janovými? koťaty. Situaci v obou oblastech budeme každopádně dále sledovat a dáme vám vědět, jak se osudy našich rysů vyvíjí.
Jan jako půlroční kotě v NP Bavorský les
Jan s Jiskrou v Novohradských horách
Jan v Blanském lese foto: článek
"Rysí příběhy vychází s grantovou podporou Ministerstva životního prostředí. Materiál nemusí vyjadřovat stanoviska Ministerstva životního prostředí."
"Projekt probíhá ve spolupráci s Beleco z. s."
10. listopadu 2016 Rysí příběhy: Dnes bychom Vám rádi představili našeho oblíbeného česko-rakouského rysa, kocoura Joachima. Joachim se narodil v roce 2013 na rakouské straně Novohradských hor, ve Fraiwaldu. Poprvé byl vyfocen jako půlroční kotě, jak večeří s matkou a sourozencem čerstvě ulovenou srnu. To bylo v listopadu 2013. Tehdy nám zamotal hlavu tím, že už byl velký jak dospělý rys. Nějakou dobu jsme si proto mysleli, že Joachim musí být ta matka. Jak se ukázalo později, nebyl. Byl to pěkný mladý kocour, který, jak už to u kocourů bývá, nezůstal v místě svého narození, ale našel si nový domovský okrsek ve zhruba 60km vzdálené oblasti pravého břehu Lipna (oblast českého Vyšebrodska a rakouského Sternwaldu), kde žije od podzimu 2015. Joachim je pravý přeshraniční rys - pohybuje se pravidelně v ČR i v Rakousku, a státní hranici okázale ignoruje.
Joachim jako půlroční kotě
Trasa rysa Joachima. Schématická mapa.
Joachim na Vyšebrodsku
Joachim ve Sternwaldu
"Rysí příběhy vychází s grantovou podporou Ministerstva životního prostředí. Materiál nemusí vyjadřovat stanoviska Ministerstva životního prostředí."
"Projekt probíhá ve spolupráci s Beleco z. s."
29. října 2016 Rysí příběhy: Již delší dobu sledujeme jeden pařez na Prachaticku, který je u rysů mimořádně oblíbený. Čuchají k němu, otírají se o něj a močí na něj. Pořád dokola, znovu a znovu. Jedná se totiž o rysí značkovací místo. Svojí pachovou stopu tu zanechala snad všechna dospělá zvířata, která tudy prošla. K čemu taková pachová stopa slouží? Rysi si tak označují svoje teritorium – tedy, hlavně kocouři. Ti značkují mnohem častěji než kočky. Snaží se rozhlásit informaci, že “tady už je obsazeno” a doufají, že mladíci, kteří by jim mohli konkurovat, se jejich rajónu raději vyhnou. Dost často tak doufají marně a mladíci klidně přijdou a stejné místo přeznačkují. A co hůř – ještě se i spáří s místními kočkami. Ty značkují sice méně, ale také se snaží si území označit. Pachová stopa pak nese informaci nejen o pohlaví, dominanci, ale i např. o připravenosti kočky se pářit. Období, kdy značkují všichni rysi jako diví, je pak právě doba páření. Ta trvá od ledna do března a kdo o sobě nezanechá v tuto dobu pachovou stopu, jako by nebyl.
Rys Libor a pařez
Rysice Michelle a pařez
Rys Morris a pařez
Odrostlé kotě Michelle a pařez
odrostlé kotě Galadriel, které ještě přesně neví, co se u pařezu dělá, tak se tam navíc ještě i vy.....
"Rysí příběhy vychází s grantovou podporou Ministerstva životního prostředí. Materiál nemusí vyjadřovat stanoviska Ministerstva životního prostředí."
"Projekt probíhá ve spolupráci s Beleco z. s."
19. října 2016 Rysí příběhy: Dnešní příspěvek bude asi trochu kontroverzní, a tak jsme zvědaví na vaše reakce. Už několikrát jsme psali o tom, že v některých oblastech, kde rysa dlouhodobě sledujeme, zvířata náhle (a nevratně) "mizí", což podle nás není náhoda. Nejlépe je to vidět na našich datech z Novohradských hor. Novohradky sledujeme od jara 2013 a toto území se zdá být trvale osídleno rysy, s kapacitou zhruba 4 dospělých zvířat. Ta se většinou pohybují na české i rakouské straně Novohradských hor-Freiwaldu. Že jde o oblast, která je pro rysy velice vhodná, je zřejmé: je to území s vysokou lesnatostí, malou hustotou lidských sídel, bohaté na skály, rokle a sutiny, v tomto roce se zde navíc úspěšně rozmnožila kočka Jiskra. Zdá se, že tedy není objektivní důvod, proč by Novohradky najednou měly být pro rysy neobyvatelné. Přesto se to stalo. Na dlouhých 13 měsíců rysi z Novohradek téměř vymizeli. Za toto dlouhé období od srpna 2014 do září 2015 jsme získali pouhé dvě rysí fotografie, místo desítek záznamů, jak by bylo normální. Dvakrát sem z Rakouska přišel rys Igor. Pak "zmizel", stejně jako jeho předchůdci. Nechtělo se nám věřit, že by toto území bylo náhle a zničehonic bez rysů a tak jsme po rysech pátrali celou zimu i na sněhu. Prošli jsme přes 260km stopovacích tratí a nenašli jsme jedinou stopu. Po této divné roční pauze, kdy původní osazenstvo Novohradek "zmizelo" (Bond, Igor, NN03, NN18) toto území osídlila úplně nová zvířata (partička Luděk, Jiskra, Jan a Norah) o kterých jsme vám teď psali. Máme stejné množství fotopastí, sledujeme stejné lokality a zase máme desítky záznamů celkem čtyř dospelých zvířat a navíc dvě koťata k tomu. Co myslíte? Vypovídají naše data o možném pytláctví v Novohradských horách?
"Rysí příběhy vychází s grantovou podporou Ministerstva životního prostředí. Materiál nemusí vyjadřovat stanoviska Ministerstva životního prostředí."
"Projekt probíhá ve spolupráci s Beleco z. s."
9. října 2016 Rysí příběhy: Na hranici CHKO Šumava se nám od května pohybuje nový rysí krasavec. Sledujeme ho ve spolupráci s Rysími hlídkami Hnutí DUHA a zdá se, že se jedná o nového teritoriálního samce. Rád značkuje, na fotopastech je navíc dobře vidět jeho „mužská pýcha“. Kdo z vás si tedy nebyl dosud jistý, jak se u rysů pozná pohlaví, tak následující video je velice edukativní ☺Pomůžete nám našeho kocoura pojmenovat? Postup je stejný jako minule: pište vaše návrhy formou komentáře pod náš post na našem Facebooku ALKA Wildlife a hlasujte likováním. Hezký víkend!
Rysí příběhy vychází s grantovou podporou Ministerstva životního prostředí. Materiál nemusí vyjadřovat stanoviska Ministerstva životního prostředí."
"Projekt probíhá ve spolupráci s Beleco z. s."
29. září 2016 Rysí příběhy: Dnes bychom Vám rádi představili našeho nejstaršího rysa, kocoura Morrise. Morris byl poprvé vyfocen jak očuchává značkovací místo na Prachaticku. To bylo v květnu roku 2013. Bylo zjevné, že Morris není mládě z předchozího roku - nevypadal jako odrostlé kotě, a ani se tak nechoval - tehdy mu tedy musely být minimálně dva roky.
foto: Michaela Sladová
Takže teď je mu nejmíň 5 a půl. Přijde vám to málo? Na divokého rysa to ale není špatný výsledek. Podle dat z našeho přeshraničního projektu Trans-Lynx se jen 60% koťat dožije jednoho roku života. Rysí mláďata jsou (stejně jako lidská) totiž velice zranitelná. Na rozdíl od nás rysové nemají zdravotní péči, takže jakákoliv zdravotní komplikace koťat, ať už při porodu, nemoci či zranění, vede ke smrti. Navíc jsou koťata plně závislá na matce, takže v případě jakýchkoliv jejích problémů uhynou i ona. I druhý rok života je velice rizikový, zejména proto, že nezkušení rysí puberťáci musí čelit nástrahám samostatného života, naučit se lovit, vyhýbat se pytlákům i autům. Jen 50% z ročních koťat se proto dožije druhého roku života. U dospělých se pak úmrtnost razantně snižuje, přece jen se jedná o už zkušená zvířata, a pohybuje se kolem 20% ročně. Velký rozdíl je ale mezi oblastmi. V jádru populace – v národních parcích Šumava a Bavorský les - se rysové dožívají i 13 let. Jenže na okraji populace je situace jiná. Ne, že by zde lesy nebyly tak hluboké, nebo zvěře bylo pomálu (spíš naopak - v podhůří je hustota srnčího vyšší než v horách). Rozdíl je v člověku. V okrajových územích žije (a loví) více lidí a pytláctví a autodoprava zde proto rysy ohrožují mnohem více. V oblastech, které sledujeme (Prachaticko, Blanský les, Novohradské hory, Český les), nám často rysi vydrží pouhý rok, dva a pak „zmizí“. "Mizí" nám i ti, kteří zjevně nejsou v životní situaci, která by umožňovala putovat na dlouhé vzdálenosti a uniknout našim foťákům (kočky s koťaty). O to více jsme rádi, že náš kocour Morris nikam nezmizel. Držme mu palce, ať se i do budoucna úspěšně vyhne všem nástrahám člověka a dožije se aspoň třinácti rysích let.
Rysí příběhy vychází s grantovou podporou Ministerstva životního prostředí. Materiál nemusí vyjadřovat stanoviska Ministerstva životního prostředí."
"Projekt probíhá ve spolupráci s Beleco z. s."
19. září 2016 Rysí příběhy: Většina z vás již jistě ví, že rysové mají unikátní zbarvení srsti. Velikost, počet a umístění skvrn se u každého jedince liší, a může být tedy použito k identifikaci zvířat, stejně jako se využívá např. otisk prstu u lidí. U karpatských rysů (Lynx lynx carpathica), kam patří i naši rysi, převládají skvrny - velké nebo malé, menšina zvířat pak má plavé nebo tzv. mramorované zbarvení. Zbarvení rysů má genetické pozadí (sourozenci nebo matka a koťata jsou si často podobní), jak to přesně funguje, ale zatím není známo. Poznávat rysy podle zbarvení může být někdy celkem jednoduché, někdy ale extrémně těžké. Ne každému to jde hned, ne každý má na to oči. Jak jste na tom vy osobně? Zkuste si náš rysí kvíz! A dejte nám vědět, jak jste dopadli. Kdo správně určí všechny fotky, ten má oči jako rys:-) Hezkou zábavu.
Rysí příběhy vychází s grantovou podporou Ministerstva životního prostředí. Materiál nemusí vyjadřovat stanoviska Ministerstva životního prostředí."
"Projekt probíhá ve spolupráci s Beleco z. s."
9.září 2016 Rysí příběhy: Naše rysí kočka Jiskra má dvě krásná koťata! Fotka této rodinky je prvním důkazem o rozmnožování rysa v českých Novohradských horách! Navíc se jedná o první přeshraniční česko-rakouskou rysí rodinu! Máme velikou radost:-)
Jiskra (níže), která se narodila před dvěma lety na Prachaticku, přišla do oblasti Novohradských hor/Freiwaldu letos v zimě a zdá se, že se zde usadila natrvalo.
Otcem jejích koťat bude pravděpodobně tříletý rys Jan, syn česko-bavorské rysice Silvy (níže).
Jan pochází z Národního parku Bavorský les a do Novohradek/Freiwaldu přišel také tuto zimu přes rakouský Freistadt.
Víme, že Jiskra a Jan se setkali v období říje a tato setkání nebývají u rysů nijak nevinná.
Jediným dalším samcem, který v současnosti obývá tuto oblast, je navíc Jiskry bratr Luděk, a považujeme za dost nepravděpodobné, že by si spolu sourozenci něco začali. Vše tedy ukazuje na to, že šťastným otcem je v tomto případě Jan. Nejen u člověka, ale i u rysů ale platí, že otec není nikdy jistý a tak pokud nezískáme DNA vzorek přímo od koťat, jen Jiskra bude vědět, kdo je skutečně otcem.
Rysí příběhy vychází s grantovou podporou Ministerstva životního prostředí. Materiál nemusí vyjadřovat stanoviska Ministerstva životního prostředí."
"Projekt probíhá ve spolupráci s Beleco z. s."
29.srpna 2016 Rysí příběhy: Určitě jste si už všimli, že většina rysů, o kterých tady píšeme, má jméno. Většina, ale ne všichni. Jak to tedy s pojmenováváním rysů funguje? Když má rys jméno, znamená to, že jsme ho vyfotili ze všech stran, že ho dobře známe a že ho tedy na každé nové fotce i poznáme. A také, že víme jeho pohlaví. Rysi dostávají jména podle lokalit svého prvního vyfocení (Libuš z Libína), podle svého kódu (B007AT = Bond), podle svých "objevitelů" (Luděk), nebo podle našich oblíbených filmů (Galadriel). Z pověrčivosti ale nikdy nedáváme rysům jméno po nás samotných. Co kdyby zrovna toho našeho jmenovce někdo upytlačil?:-( Proč vám to všechno říkáme? Protože dnes nastal čas pojmenovat naši novou kočku z Novohradských hor! Pomůžete nám? Napište váš návrh formou komentáře pod náš příspěvek na Facebooku ALKA Willdife a hlasujte likováním. Dáme jí jméno, které dostane nejvíc vašich liků :-)
zdroj: Rysí hlídky Hnutí DUHA
Rysí příběhy vychází s grantovou podporou Ministerstva životního prostředí. Materiál nemusí vyjadřovat stanoviska Ministerstva životního prostředí."
"Projekt probíhá ve spolupráci s Beleco z. s."
21.srpna 2016 Rysí příběhy: Pamatujete se ještě na rysí kočku Michelle a její dvě koťata z Prachaticka? Michelle známe od listopadu 2014. Na jaře 2015 měla Michelle dvě krásná koťata, která, celkem překvapivě, ji pořád nechtějí opustit! Rysí koťata se rodí v květnu nebo červnu a většinou zůstávají s matkou jen do období říje (leden-březen dalšího roku), pak už se musí postarat samy o sebe. Ale ne každá rysí kočka se páří každý rok - někdy se potřebuje po koťatech zotavit delší dobu, má zdravotní problémy, nebo zrovna nepotkala toho správného samce - a tak mají koťata to štěstí, že se o ně máma postará ještě o pár měsíců déle. Pobyt s matkou, která je zkušeným lovcem, a o kořist se se svými koťaty vždy podělí, jim totiž zaručuje jistotu pravidelné večeře. A to v rysím světě znamená hodně:-) Video kočky s kotětem najdete na https://www.youtube.com/watch?v=5NxyJnc_nrk
Rysí příběhy vychází s grantovou podporou Ministerstva životního prostředí. Materiál nemusí vyjadřovat stanoviska Ministerstva životního prostředí."
"Projekt probíhá ve spolupráci s Beleco z. s."
10. srpna 2016 Tisková zpráva "Česko-bavorsko-rakouská rysí populace čítá 60-80 jedinců, shodli se odborníci ze tří zemí". Moderní technologie, jako jsou sledování pomocí GPS obojků a tzv. fotopastí, umožňují v současnosti provedení mnohem přesnějšího odhadu velikosti česko-bavorsko-rakouské rysí populace. Ta zahrnuje nejen rysy z centrální oblasti Národních parků Šumava a Bavorský les, ale i z navazujících území v ČR, Bavorsku a Rakousku, na severozápadě Český les/Oberpfälzer Wald, na východě Novohradské hory/Freiwald. Celá populace rysa čítá 60-80 dospělých jedinců, shodli se odborníci z těchto tří zemí. Podrobnosti
6. srpna 2016 Rysí příběhy: Dnes bychom vám rádi představili jednoho z nových novohradských rysů, kocoura Jana. Jan je živým příkladem toho, že státní hranice jsou rysům zcela lhostejné. Narodil se na jaře 2014 ve východní části národního parku Bavorský les, jako jedno ze dvou koťat rysice Silvy.
Se svou rodinou strávil první rok života, a poté si odešel hledat nové teritorium. Na podzim 2015 byl zaznamenán na rakouské straně nedaleko Freistadtu, kde se mu ale asi moc nelíbilo a tak se přesunul dál na východ, a od ledna 2016 se pohybuje v Novohradských horách.
V období říje byl velmi populární u kočky Jiskry, tak uvidíme jestli se v Novohradkách usadí natrvalo:-) Jan je jinak typickým příkladem rysího osudu ze Šumavy - narozen v relativním klidu a bezpečí národním parku, kde už je ale "plno" a volné teritorium zde téměř není možné nalézt, je nucen přesunout se jinam. Hledání nové oblasti, která by byla velká, lesnatá, a relativně klidná, ale není jednoduché. Rizikem jsou v tomto případě automobily, ale i pytláci. Novohradské hory byly až do podzimu téměř bez rysů, není proto divu, že je rychle obsadili rys Luděk, jeho sestra Jiskra, a po ní i Jan a nová mramorovaná kočka (o které vám něco napíšeme příště). Teď je jen důležité, aby tu naše čtveřice dlouho vydržela!
„Rysí příběhy vychází s grantovou podporou Ministerstva životního prostředí. Materiál nemusí vyjadřovat stanoviska Ministerstva životního prostředí."
"Projekt probíhá ve spolupráci s Beleco z. s."
1. srpna 2016 Provoz rysí mapy je nyní finančně podporován Ministerstvem životního prostředí v rámci projektu "Rysí příběhy". Projekt probíhá ve spolupráci s Beleco z. s.
25. března 2015 - Náš projekt Trans-Lynx přinesl opravdovou senzaci! První důkaz o výskytu vlka na Šumavě! Vyfotili jsme ho na pravém břehu Lipna, v lokalitě, kde už jsme v minulosti zaznamenali rysa i losa. Obě fotky posoudili zahraniční odborníci z Bavorska, Saska i Itálie a přestože nemáme DNA důkaz, podle stavby těla lze potvrdit, že se jedná o dobře stavěného divokého vlka, pravděpodobně samce. Myslíme si, že se jedná o samotného migrujícího jedince.
Začátkem února byl jeden migrující vlk vyfocen v rakouském Weinviertelu u městečka Stornsdorf, v březnu byl další vyfocen v Bavorsku u města Rottal. Kde se všichni tito migranti berou? Populace vlka v česko-sasko-polském pohraničí postupně narůstá a vlk se tak začíná šířit do Střední i Západní Evropy. Vrací se do míst, kam vždycky patřil a kde má v přírodě své místo.
13. února 2015 - Vyfotili jsme kočku divokou! Jeden z našich nejvzácnějších savců, o kterém se roky diskutovalo, zda se vůbec v Česku trvale vyskytuje, unikal všem pokusům o nalezení až do doby masivnějšího nasazení fotopastí na rysa. Po dlouhých padesáti letech byla kočka divoká třikrát zaznamenána na fotopasti na Šumavě (2011) a jednou v Beskydech (2013). Naše fotopasti jí nyní zachytily v Českém lese!
Dne 15. prosince 2014 byla (na stránce http://map.translynx.eu) spuštěna vícejazyčná verze mapové aplikace projektu Trans-Lynx. Aplikace zobrazuje průběžné výsledky monitoringu česko-bavorsko-rakouské populace rysa ostrovida prováděného prostřednictvím automatických fotoaparátů, tzv. fotopastí. Kromě rysa ostrovida se podařilo zachytit celou řadu běžných ale i velmi vzácných lesních druhů živočichů. Ke dni spuštění aplikace dohromady zobrazuje 835 fotografií šestnácti druhů lesních savců.
Fotomonitoring je v rámci projektu Trans-Lynx prováděn mimo jádrové oblasti výskytu rysa v Národním parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava. Naopak je pozornost soustředěna na okrajové zóny a migrační koridory. Projekt tedy přinese aktuální informace o celkové velikosti areálu, kterou obývá česko-bavorsko-rakouská populace rysa ostrovida. Více o projektu Trans-Lynx naleznete na webových stránkách translynx.selmy.cz.
Fotografie rysa a dalších zachycených druhů je možné zobrazit po výběru lokality (kvadrátu v mapě) nebo filtrováním v levém menu.
Do budoucna se návštěvníci mapové aplikace mohou těšit také na fotografie rysů z Bavorska a Rakouska.
Nový server!